Bylo nebylo....
 |
| Starý život |
V minulosti jsem byl člověkem, který nenáviděl pohyb. Veškeré kolektivní hry byli pro mně za trest. V tělocviku jsem raději nikdy necvičil protože posměch spolužáků byl natolik častý, že jsem si v sobě vybudoval pocit, že ačkoliv vypadám sebe víc hubeně, tak si připadám tlustý. Když jsem se vrátil po škole domů, tak všechen smutek, posměch atd.. jsem musel vybít v počítačových hrách. Útěk do alternativních světů byl natolik ulehčující, že každý problém jsem řešil tím, že jsem jednoduše zapl hru a nic neřešil. Neustíle jsem pozoroval ostatní lidi a záviděl jim jejich hubené postavy a užíral se. Vyzkoušel jsem mnoho diet a dopracoval se až k tomu, že jsem skoro přestal jíst.(ach ta nehorázná blbost!). Můj styl ráno vstát jít do školy, dát si 20dkg vysočiny a 3 rohlíky, následně doma oběd v podobě 4 řízků, velké porce bramborové kaše a následně jsem ležel 30min s bolestí břicha jak jsem se přecpal, všechno podrženo pitím Coca Coly (denní záležitost) a večer se opět přejídat. Můj normální styl.. Takhle to šlo několik přibližně 7 let, neskutečně jsem nabral na 134kg. Když jsem změnil lékaře, tak jsem dostal obří kopačku přes hubu a nechal si porad, poučit se.. protože nevědomost je nejhorší :( No a tak jsem se dozvěděl, co dělám špatně a změnil to. Nevěřil jsem ničemu, neustále jsem hledal chybu v těle, například že mám hypotyreézu, inzulinovou rezistenci apod.. Ale! Fungovalo to, změna přišla hned ale o tom si můžete přečíst v mém prvním článku :)
 |
| Aktuální forma |
Začal jsem tedy chodit do posilovny, kde jsem se naučil základy jak se zničit. Po delším stereotypu jsem se začal nudit a přestat chodit. Když jsem si našel nové fitko, tak jsem jak velký machr nakročil, že mě nic nezničí - omyl, 15min z Monikou a byl jsem kantáre. :D Na tenhle trénink nikdy nezapomenu. Posilovací stroje jsou supr ale zkusily jste někdy posilování s vlastní váhou? nebo běhání na páse? Zkuste to, většina lidí vystřízlivý :D Byl to nějaký přelom v mé hlavě, kdy jsem si řekl, že musím sakra něco dokázat. První vážení bylo jako eh.. co to sakra je, co je vlastně to BMI, Viscereal Fat rating, muscle mass... co to sakra znamená, no a to nemluvím ani o bílkovinách, sacharidech a tucích + nějaké vitamíny a minerály(dokonalá past). V té době jsem hrozně začal řešit, jak tělo pracuje, jaké vlastně mám svaly, jak se provádějí různé cviky. Experimenty v kuchyni, ve fitku. Zkoušení co vlastně vydržím, malé porce, velké porce, cvičit dlouho, krátce, několik dnů po sobě nebo mít delší pauzu. Prostě jsem zkoušel co je vyhovující. Změna se projevovala protože tohle všechno pro tělo bylo jako šok. Naučil jsem se "poslouchat své tělo", teď vím kdy potřebuju více sacharidů, kdy mi chybí voda atd.. Pochopil jsem jak tělo pracuje a tady jsem si řekl, že tyto informace musím předávat dále. Z tohoto je jediné východisko. Můj cíl do budoucna je - stát se trenérem a výživovým poradcem. Všechno je ale moc komplikované jako je ta moje "porucha" z dětství, neustále se sám schazuju, necítím se dobře a stydím se, mám to v sobě - pořád vidím a slyším jak si spolužáci dělají srandu z toho jak vypadám, vybavuju si lidi jak se smějí když jsem chodil na bazén atd.. Tohle je taková moje brzda, která mi brání chodit i teď na bazén, udělat si trenérkou licenci atp.. Další co mi nepřidává je moje vůle, jednou jsem odhodlaný, jednou sebou pohrdám. Naposledy takový pokles přišel před maturitou, moje "výmluva" nějak se mi nechtělo něco dělat a na snídaňi jsem si dal chipsy a celkově zase začal jíst nezdravě, to způsobilo, že jsem začal více jíst sladkého, nezdravého a přibral jsem několik kg tuku. :-/ a přestal psát články, dělat nějaké jídlo, fotit a dávat to na instagram.
Uvědomění přišlo, když mi Monika řekla, že to flákám. Já si to uvědomil a bylo mi hrozně. Ten pocit když víte, že se vám někdo snaží pomoct, chodíte na tréninky ale všechno to jde do kopru jen kvůli toho, že nemáte dost síly poprosit o pomoc. Neřešil jsem ani tak moc, že jsem přibral ale to, že jsem někoho zklamal, mého bratra, trenérku a sebe. Nechtěl jsem ať někdo ztrácí čas a tak jsem se přihlásil na Spartan Race a žačal makat, nebylo to jako dříve ale snažil jsem se. Ten největší přelom přišel, když jsem se s Monikou vsadil, že zhubnu za měsíc to co jsem nabral a nebo pojedu na Spartan Race Super.. říkám, jo to bude super :D no a já dokonce i přibral, takže už jsem hledal kdy bude Spartan Race Beast. Nakonec jsem to stáhl ale stejně prohrál - takže doufám, že vás příští rok potkám na SR Super :D ale poběžím všechny :) takový můj malý cíl - zůčastnit se všech možných závodů.
 |
| Spartan Race |
Ať vás příliš nenudím svým přiznáním, tak jdem ke konci. Udělal jsem můj
poslední radikalní řez s Jillian. Změnil jsem kompletně stavu, zhubl
pár kg tuku, naučil mnoho, jako že neexistuje slovo nemůžu - zcela jsem
ho nahradil slovem MUSÍM! také jsem se přestal na něco vymlouvat a
popírat pravdu všechno je moje chyba a vím, že mám psychický problém.
Momentálně chodím na jazykovku abych se přiučil něčemu novému a ve
volném čase buď jdu na brigádu, nebo na trénink ale hlavně učím se
dalšímu Jak naše tělo pracuje, jaké máme hormony, co ovlivňuje diabetes a
hlavně vím, že i genetiku lze pozměnit :) aneb když vaši rodiče jsou
hubení, vy nemusíte být taky hubení a naopak. :) Takže doufám, že jednou
budu dobrý poradce a doufejme i trenér :)
 |
| Rozdíl jednoho měsíce :) |
Bílé, vícezrnné, šestizrnné, zrněnné atd.. Jak jsem již zmínil, zní to krásně, vypadá to zdravě protože to je většinou i tmavé, ale nejzravější natom je snad jen to semínko. Reklama! zákazník se cítí štastně protože nakoupí něco zdravého navíc za levné peníze, ale výrobce vám neřekne: "Hele! Nejez to je to jenom obarvené a je tam sympatičtější název".
