úterý 28. října 2014

Jak se zorientovat v obchodě.

Pečivo, pečivo a zase pečivo. 



Jedno je bílé, jedno je se semínky, jedno je vícezrnné a člověk má pak pocit, že pokud to má semínko, je to tmavé, tak to bude zdravé. Omyl!

Já osobně pečivo moc nejím, většinou se necítím dobře a proto ho teda vynechávám a raději si dopřeju nějaký ten racio chlebíček ale když už, tak beru zásadně celozrnné! A proč celozrnné? Jelikož podle legislativy ČR je dáno, že co má napis celozrnné to taky celozrnné musí být. (kdo by si taky troufnul podvést zakazníka a dostat pokutu).

Z obchodů známe pečivo:
Bílé, vícezrnné, šestizrnné, zrněnné atd.. Jak jsem již zmínil, zní to krásně, vypadá to zdravě protože to je většinou i tmavé, ale nejzravější natom je snad jen to semínko. Reklama! zákazník se cítí štastně protože nakoupí něco zdravého navíc za levné peníze, ale výrobce vám neřekne: "Hele! Nejez to je to jenom obarvené a je tam sympatičtější název".
Všechno toto pečivo se obarvuje. Takže na oko to vypadá zdravě ale není to tak :-) zárukou je právě to, že je tam napsáno Celozrnné, pokud ne tak rychle pryč! Je to fuj! :-)

Další "tahák" je, že podle legislativy ČR musí být řezeny suroviny od největšího % po nejmenší. Jednoduše tedy kouknem na etiketu a pokud tam máme napsáno Pšenice na prvním místě, tak nebrat. (vybírám tak i ostatní potraviny, šunky, sýry a cereálie - no jo gurmán). Když kupujeme chleba, jak zamotat hlavy lépe než kombinací Žitno-pšeničné nebo Pšenično-Žitné. První možnost je správná, to už víme podle legislativy ;-) Žitno-pšeničné (chleby).

Pokud je to pro vás stále moc složité, tak hledejte značku Vím, co jím. Potraviny, které mají tuto značku jsou schválené odborníky jako je pan Havlíček, takže se nemusíme vůbec bát. www.vimcojim.cz


Bonus pokud stále nechápete, Petr Havlíček osobně radí, jak vybrat pečivo. Myslím, že je to velmi obsáhlé a zorientujete se :-) Jelikož to je věc již pro mě dost zažitá tak si neuvědomuju, dost otázek. Pokud vám tedy neodpoví ani tohle video, tak napište.



středa 22. října 2014

Přiznání tlustého dítěte...



Bylo nebylo....


Starý život
V minulosti jsem byl člověkem, který nenáviděl pohyb. Veškeré kolektivní hry byli pro mně za trest. V tělocviku jsem raději nikdy necvičil protože posměch spolužáků byl natolik častý, že jsem si v sobě vybudoval pocit, že ačkoliv vypadám sebe víc hubeně, tak si připadám tlustý. Když jsem se vrátil po škole domů, tak všechen smutek, posměch atd.. jsem musel vybít v počítačových hrách. Útěk do alternativních světů byl natolik ulehčující, že každý problém jsem řešil tím, že jsem jednoduše zapl hru a nic neřešil. Neustíle jsem pozoroval ostatní lidi a záviděl jim jejich hubené postavy a užíral se. Vyzkoušel jsem mnoho diet a dopracoval se až k tomu, že jsem skoro přestal jíst.(ach ta nehorázná blbost!). Můj styl ráno vstát jít do školy, dát si 20dkg vysočiny a 3 rohlíky, následně doma oběd v podobě 4 řízků, velké porce bramborové kaše a následně jsem ležel 30min s bolestí břicha jak jsem se přecpal, všechno podrženo pitím Coca Coly (denní záležitost) a večer se opět přejídat. Můj normální styl.. Takhle to šlo několik přibližně 7 let, neskutečně jsem nabral na 134kg. Když jsem změnil lékaře, tak jsem dostal obří kopačku přes hubu a nechal si porad, poučit se.. protože nevědomost je nejhorší :( No a tak jsem se dozvěděl, co dělám špatně a změnil to. Nevěřil jsem ničemu, neustále jsem hledal chybu v těle, například že mám hypotyreézu, inzulinovou rezistenci apod.. Ale! Fungovalo to, změna přišla hned ale o tom si můžete přečíst v mém prvním článku :)

Aktuální forma
Začal jsem tedy chodit do posilovny, kde jsem se naučil základy jak se zničit. Po delším stereotypu jsem se začal nudit a přestat chodit. Když jsem si našel nové fitko, tak jsem jak velký machr nakročil, že mě nic nezničí - omyl, 15min z Monikou a byl jsem kantáre. :D Na tenhle trénink nikdy nezapomenu. Posilovací stroje jsou supr ale zkusily jste někdy posilování s vlastní váhou? nebo běhání na páse? Zkuste to, většina lidí vystřízlivý :D Byl to nějaký přelom v mé hlavě, kdy jsem si řekl, že musím sakra něco dokázat. První vážení bylo jako eh.. co to sakra je, co je vlastně to BMI, Viscereal Fat rating, muscle mass... co to sakra znamená, no a to nemluvím ani o bílkovinách, sacharidech a tucích + nějaké vitamíny a minerály(dokonalá past). V té době jsem hrozně začal řešit, jak tělo pracuje, jaké vlastně mám svaly, jak se provádějí různé cviky. Experimenty v kuchyni, ve fitku. Zkoušení co vlastně vydržím, malé porce, velké porce, cvičit dlouho, krátce, několik dnů po sobě nebo mít delší pauzu. Prostě jsem zkoušel co je vyhovující. Změna se projevovala protože tohle všechno pro tělo bylo jako šok. Naučil jsem se "poslouchat své tělo", teď vím kdy potřebuju více sacharidů, kdy mi chybí voda atd.. Pochopil jsem jak tělo pracuje a tady jsem si řekl, že tyto informace musím předávat dále. Z tohoto je jediné východisko. Můj cíl do budoucna je - stát se trenérem a výživovým poradcem. Všechno je ale moc komplikované jako je ta moje "porucha" z dětství, neustále se sám schazuju, necítím se dobře a stydím se, mám to v sobě - pořád vidím a slyším jak si spolužáci dělají srandu z toho jak vypadám, vybavuju si lidi jak se smějí když jsem chodil na bazén atd.. Tohle je taková moje brzda, která mi brání chodit i teď na bazén, udělat si trenérkou licenci atp.. Další co mi nepřidává je moje vůle, jednou jsem odhodlaný, jednou sebou pohrdám. Naposledy takový pokles přišel před maturitou, moje "výmluva" nějak se mi nechtělo něco dělat a na snídaňi jsem si dal chipsy a celkově zase začal jíst nezdravě, to způsobilo, že jsem začal více jíst sladkého, nezdravého a přibral jsem několik kg tuku. :-/ a přestal psát články, dělat nějaké jídlo, fotit a dávat to na instagram.

Uvědomění přišlo, když mi Monika řekla, že to flákám. Já si to uvědomil a bylo mi hrozně. Ten pocit když víte, že se vám někdo snaží pomoct, chodíte na tréninky ale všechno to jde do kopru jen kvůli toho, že nemáte dost síly poprosit o pomoc. Neřešil jsem ani tak moc, že jsem přibral ale to, že jsem někoho zklamal, mého bratra, trenérku a sebe. Nechtěl jsem ať někdo ztrácí čas a tak jsem se přihlásil na Spartan Race a žačal makat, nebylo to jako dříve ale snažil jsem se. Ten největší přelom přišel, když jsem se s Monikou vsadil, že zhubnu za měsíc to co jsem nabral a nebo pojedu na Spartan Race Super.. říkám, jo to bude super :D no a já dokonce i přibral, takže už jsem hledal kdy bude Spartan Race Beast. Nakonec jsem to stáhl ale stejně prohrál - takže doufám, že vás příští rok potkám na SR Super :D ale poběžím všechny :) takový můj malý cíl - zůčastnit se všech možných závodů.

Spartan Race

 Ať vás příliš nenudím svým přiznáním, tak jdem ke konci. Udělal jsem můj poslední radikalní řez s Jillian. Změnil jsem kompletně stavu, zhubl pár kg tuku, naučil mnoho, jako že neexistuje slovo nemůžu - zcela jsem ho nahradil slovem MUSÍM! také jsem se přestal na něco vymlouvat a popírat pravdu všechno je moje chyba a vím, že mám psychický problém. Momentálně chodím na jazykovku abych se přiučil něčemu novému a ve volném čase buď jdu na brigádu, nebo na trénink ale hlavně učím se dalšímu Jak naše tělo pracuje, jaké máme hormony, co ovlivňuje diabetes a hlavně vím, že i genetiku lze pozměnit :) aneb když vaši rodiče jsou hubení, vy nemusíte být taky hubení a naopak. :) Takže doufám, že jednou budu dobrý poradce a doufejme i trenér :)


Rozdíl jednoho měsíce :)

sobota 19. dubna 2014

Proteinový dort

Dnes přináším novinku z "domácí" kuchyně. Jako vždy článek doprovází Story.. (napsat recept jen tak je prostě nuda ;D ). V minulých týdnech jsem se přesvědčil, že tělo pasivně aniž bych si uvědomil mi říká co chce. Příklad - koupí-li mamka čokoládu, tak v pohodě se dokážu koukat na tu "pandořinu škříňku" a nesníst ji, ale! problém je, když mě někdo požádá abych danou sladkost koupil sám.. tělo podvědomně vybere zrovna TO, co mu chybí. Zde je problém, dokážu odolávat, ale pokud se to rychle nezlikviduje tak mám problém! Docela dlouho trvalo než jsem svoje tělo pochopil :D Teďka vím, že pokud mám na něco chuť a odepřu si to, tak se stejně dřívě nebo později vrátím.

Udělal jsem malinké opatření, ulevil od tvrdého režimu a vychutnávám si jídlo. Néé že bych jedl co chci ale prostě racionalně uvažuji, pokud si něco přidám, tak si taky přidám sportu :) Zaopatřil jsem se do budoucna a vždy si buďto koupím zdravou sváču, nebo vyrobím nějakou tu musli tyčinku či muffin. :)

Teď k mému výtvoru, jelikož docela ovlivňuji (doufám) větší spektrum lidí, například svoji rodinu. Tak se jim snažím ukázat ať nezmatkují u nějakých výkyvů a neodpírají si jednou za týden svůj "cheat" day (bezva výraz!). Jelikož se brácha bojí všeho sladkého tak jsem mu k narozeninám připravil něco zdravého, sladkého a pro oslavu potřebného - DORT! Inspirace od FIT PASTELKY


Na přípravu korpusu jsem potřeboval:


- 4 vejce
- 160g ovesných vloček
- 80g celozrnné mouky
- 1 lžičku prášku do pečiva
- 40g proteinu (použil jsem čokoládový)
- 300g nízkotučného tvarohu
- 250g kefíru

žloutky jsem oddělil od bílku, vezmem žloutky smícháme je s proteinem, kef

írem a umícháme směs, do které přidáme ovesné vločky, celozrnnou mouku, prášek do pečiva a tvaroh. Hned po zpracování těsta jsem se vrhnul na šlehání bílku se solí. Trpělivě šleháme a po ušlehání, opatrně přimícháváme do hmoty. Hmotu vložíme do předem vymazané formy na dorty. :) pečem cca 30min ve vyhřáté troubě. Pokud jste šikovní jako já tak dort bude nadýchaný a po 5 minutách na chladu vám splatkne :D no stress...

Krém:


připravil jsem trochu zdravější verzi

- 200-250g mascarpone
- 250g nízkotučného bílého jogurtu
- 2 lžíce medu
- 30g proteinu
- ztužovač


půl kelímku mascarpone jsem smíchal s bílým jogurtem (nízkotučným) a přidal 2 lžíce medu popřípadě stévii a jako bonus jsem přidal protein čokoláda/višně. Všechno prošlehal a zjistil, že krém nemá super tuhou "formu". :D takže jsem přidal ztužovač.

Po vychladnutí jsem korpus rozřízl na půl a jemně potřel BIO madmeládou aby dostal sladkou chuť. Na obě strany napatlal malinko krému a do středu dal na proužky nakrájené jahody. Obě strany jsem k sobě přiťápl a dal do ledničky. Ano ztuhlo to! vrch dortu jsem pokapal kávou a natřel další částí krému. Opět jsem do dal do ledničky a poté už jen zdobil - jak jinak než jahodama... :)

Přeji dobrou chuť a mnoho úspěchů - doufám, že vám bude chutnat